Osobní web Tomáše Venenyho

Jak jsem skóroval

Nevím proč, ale vždycky když se mě někdo snaží nějak naštvat, tak ho pořádně odpalkuju. Naposled to byl celní úřad.

Před dvěma třema týdny mi došel balík z usa, kteréj jsem měl u shipito.com již delší dobu, prostě buď skléroza nebo nebyly peníze.

V září jsem si objednal, pro sebe, v americkém eshopu zboží za 120 dolarů. Jenže. Eshop se rozhodl poslat zboží na 2x, protože neměli věci na skladě. Zjistil jsem to až mi přišel balík z usa za 120 dolarů. Takže se mi to několikrát prodražilo, ale budiž. Jak mi došel, tak prošel celním úřadem bez problému. Nechtěli nic, žádný doklad. Proč by taky, když limit je 150 eur pro osvobození od cla. Balík mi došel do 8 dnů. Kromě toho naštvaní, že poslali půlku věci, to vše bylo ok. Celková cena na balíku byla těch 120 dolarů.

A s druhým balíkem, ve kterém byl zbytek věci, už byl problém. Došel mi dopis, že mám prokázat zaplacení balíku a přidat k tomu objednávku, aby mi mohli spočítat clo. A to jsem balík ocenil na 70 dolarů, i když skutečna cena byla menší. Prostě jsem to hádal kolik to tak dělá, protože ty drahý věci jsem už měl dávno doma a objednávku jsem někam zašil. I na balíku byla daná cena napsaná obchodem. Ale celní úřad si řekl, že tomu neuvěří. Došel mi dopis ať prokážu zaplacení + objednávku pro obsah balíku, přičemž v balíku byla faktura od obchodu a celní úřad mi poslal kopii .  Tak jsem je vzal trochu zhurta.

Poslal jsem jim screenshot celkové platby z banky, vysvětlil, že mi to přišlo na 2x a že to dražší zboží už mám doma. Taky jsem napsal, že objednavku daného zboží najdou v balíku a ještě jsem jim otázkou naznačil, že vím, že do 150 eur není clo – na otázku neodpověděli. A za pár dní byl balík doma. A všechny věci jsem jim poslal den před vypršením lhůty – už jsem na to nespěchal.

Ale na co jsem vskutku hrdéj je odpalkování státních poldů v brně ve 2 hodiny ráno v sobotu . Jdu si z tesca z kralovýho pole pešky až k hlaváku, spíš za něj, tam měl kamoš byt a já byl na nákupu . Všude plno lidí, tak jsem se prošel. Prošel jsem kolem Mahenová divadla směrem na hlavák, projdu zastávky šalin a potkám poldy, oni koukáj na mě a já na ně. Jdu dál. V klidu bez spěchu. Na sobě rifle, černou dlouho mikinu s kapuci a bagl s jídlem. Projdu přes přechod u grandu, když tu mě dojeli autem ti policajti a stavíme, kromě toho, že si mě vybrali tak z desítky lidí, to bylo vpoho.  Ok, chtěli občanku. Vytahuju a zárověň se snažím zjistit, proč mě zastavili. Préj jen tak. Podal jsem občanku a říkám, jestli si myslí, že jsem ožraléj nebo jestli si myslí, že mám v batohu bombu, i když tam mám jídlo z tesca  . Jeden z nich říká, že ne. Ale dival se na mě divně, protože si všiml, že se mi třesou ruce. To vždy jak jsem nervózní. Tak jsem mu řekl, že na to mám ztp, jestli ho chce vidět . Nereagoval. Mezitím druhéj hledal podle čisla občanky údaje o mě ve svým pda. Nic nemohl najít . Oba se divili jak to. Mezitím ten druhéj na mě kam jdu. Říkám domu. On – na hlavní nadráží? (tam bydlej bezdomovci). Říkám – za hlavní nadraží. On – aha. po 5ti minutách zjistili oba proč jim nic o mě nenaskakuje v pda. Protože jsem nebyl hledaná osoba . Tak jsme se rozloučili a šli každý po svým.

Jinak já jsem miléj, dokud se do mě nekope .