Osobní web Tomáše Venenyho

Blog in English

If you have excelent english please don´t read next lines.

So I decided to have another blog. This time it will be in english. Maybe you can ask yourself why I want to do it. Answer is simple. I would like have international company and I want to live in australia maybe  in canada. I don´t  know now – it´s simple to say I would like but it´s hard to do it. When I want to do it I need english. It´s one of reasons why I decided to have another blog. But I must say that I don´t give here or somewhere link, because I don´t need to have people there who they will judge my english because there will be mistakes. Ok it´s important to say – hey man you have mistakes there but I know czech people. They will judge everything everywhere but they do nothing – writting blog in english. I´m sure you can find link on my another blog but only on one place. I believe that my another blog will have readers.

I will look  like the copier because my efriend (electronic friend ) Maigi is writting english articles on his blog. I can say it isn´t true. You can trust me or don´t. I don´t care.

I will still write articles here. I didn´t write preposition like a or an in this article. I know that it isn´t correct. However who care about it today.

Jak jsem skóroval

Nevím proč, ale vždycky když se mě někdo snaží nějak naštvat, tak ho pořádně odpalkuju. Naposled to byl celní úřad.

Před dvěma třema týdny mi došel balík z usa, kteréj jsem měl u shipito.com již delší dobu, prostě buď skléroza nebo nebyly peníze.

V září jsem si objednal, pro sebe, v americkém eshopu zboží za 120 dolarů. Jenže. Eshop se rozhodl poslat zboží na 2x, protože neměli věci na skladě. Zjistil jsem to až mi přišel balík z usa za 120 dolarů. Takže se mi to několikrát prodražilo, ale budiž. Jak mi došel, tak prošel celním úřadem bez problému. Nechtěli nic, žádný doklad. Proč by taky, když limit je 150 eur pro osvobození od cla. Balík mi došel do 8 dnů. Kromě toho naštvaní, že poslali půlku věci, to vše bylo ok. Celková cena na balíku byla těch 120 dolarů.

A s druhým balíkem, ve kterém byl zbytek věci, už byl problém. Došel mi dopis, že mám prokázat zaplacení balíku a přidat k tomu objednávku, aby mi mohli spočítat clo. A to jsem balík ocenil na 70 dolarů, i když skutečna cena byla menší. Prostě jsem to hádal kolik to tak dělá, protože ty drahý věci jsem už měl dávno doma a objednávku jsem někam zašil. I na balíku byla daná cena napsaná obchodem. Ale celní úřad si řekl, že tomu neuvěří. Došel mi dopis ať prokážu zaplacení + objednávku pro obsah balíku, přičemž v balíku byla faktura od obchodu a celní úřad mi poslal kopii .  Tak jsem je vzal trochu zhurta.

Poslal jsem jim screenshot celkové platby z banky, vysvětlil, že mi to přišlo na 2x a že to dražší zboží už mám doma. Taky jsem napsal, že objednavku daného zboží najdou v balíku a ještě jsem jim otázkou naznačil, že vím, že do 150 eur není clo – na otázku neodpověděli. A za pár dní byl balík doma. A všechny věci jsem jim poslal den před vypršením lhůty – už jsem na to nespěchal.

Ale na co jsem vskutku hrdéj je odpalkování státních poldů v brně ve 2 hodiny ráno v sobotu . Jdu si z tesca z kralovýho pole pešky až k hlaváku, spíš za něj, tam měl kamoš byt a já byl na nákupu . Všude plno lidí, tak jsem se prošel. Prošel jsem kolem Mahenová divadla směrem na hlavák, projdu zastávky šalin a potkám poldy, oni koukáj na mě a já na ně. Jdu dál. V klidu bez spěchu. Na sobě rifle, černou dlouho mikinu s kapuci a bagl s jídlem. Projdu přes přechod u grandu, když tu mě dojeli autem ti policajti a stavíme, kromě toho, že si mě vybrali tak z desítky lidí, to bylo vpoho.  Ok, chtěli občanku. Vytahuju a zárověň se snažím zjistit, proč mě zastavili. Préj jen tak. Podal jsem občanku a říkám, jestli si myslí, že jsem ožraléj nebo jestli si myslí, že mám v batohu bombu, i když tam mám jídlo z tesca  . Jeden z nich říká, že ne. Ale dival se na mě divně, protože si všiml, že se mi třesou ruce. To vždy jak jsem nervózní. Tak jsem mu řekl, že na to mám ztp, jestli ho chce vidět . Nereagoval. Mezitím druhéj hledal podle čisla občanky údaje o mě ve svým pda. Nic nemohl najít . Oba se divili jak to. Mezitím ten druhéj na mě kam jdu. Říkám domu. On – na hlavní nadráží? (tam bydlej bezdomovci). Říkám – za hlavní nadraží. On – aha. po 5ti minutách zjistili oba proč jim nic o mě nenaskakuje v pda. Protože jsem nebyl hledaná osoba . Tak jsme se rozloučili a šli každý po svým.

Jinak já jsem miléj, dokud se do mě nekope .

Mám své období

Jendou za nějaký čas nastane moje období, kdy se většina věci podělá, jak může. A tohle období je právě teď.

Před necelým měsícem jsem rozjel další projekt, který jsem doufál, že se chytne a že na něj bude čas. Pak jsem chtěl rozjet eshop. Jenže.

Na konci ledna jsem šel k zubařce a tím to vše začalo. Zubařka mi hezký zkontrolovala zuby a našla kaz. To není nic extra, se stává. Tak začala vrtat až se dostala k nervu, než si toho stačila všimnout, tak mi trochu vrtala i do nervu. Mno, a jelikož nevím co by se mnou dokázala injekce na umrtvení, tak jela dál bez umrtvení – hrabala se v nervu, což bolelo jak čert. Časem přestala, zaplnila to umrtovací pastou a dnes mi to vyměnila za vyplň a znecitlivěly nerv vytáhla, jenže mi podrapala trochu dásně, tak mám pocit, že mi něco chybí . Jak jsem v ten den došel domů, kdy mi vrtala do nervu, tak jsem byl celéj den mrtvéj. To byl pátek.

V úterý mi začalo stávkovat nahrejto. A to jsem sotva překonal 100k uip za měsíc a 1m pageviews za měsíc, rozhodl jsem se přejit na server od angel-hostingu. Znělo to hezký, ale dopadlo to katastrofický. Server měl nejdřív 2ghz, 2gb ram a 250gb hdd, přetahoval jsem to během noci ze čtvrtku na pátek, ale už ráno bylo jistý, že to server nedává, přes všechny možný nastavení a omezení server nestíhal. Podpora byla supr, odpověď obden a to jsem chtěl jen věci ohledně HW. Chtěl jsem přehodit na silnější server – 1,8ghz dual core, 4gb ram a hdd stejný. Dohodnout přehození serveru se mi podvedlo během 4 dnů, kdy jsem 85% času čekal na odpověď. Konečně mi to přehodili v úterý ráno, jenže zas, server nestihal a já nechápal. Tak jsem se to rozhodl hodit zpět k angel-hostingu, kde momentálně mám 60gb a 4,5gb ram – to se pak dál dořeší. Zjistil jsem, že problém je v mysql:D. Jednak původně jsem měl verzi 5.32 a na serveru i na aktuálním hostingu je 5.51 – mysql na angel-hostingu taky nestíhalo, než jsem udělal pár změn, teď to jede jakžtak . Navíc nahrejto, jede na staré verzi free scriptu a mě se nechtělo aktualizovat, protože nejnovější verze nemá soubory pro automatickou aktualizaci a navíc struktura je jiná.Taky neobsahuje věci, které jsem si sám udělal. K tomu všemu začalo blbnout přihlašování a jiný věci, takže teď dělám upgrade, který znamená přehodit vylepšení, které jsem udělal na starý verzi a na nový nejsou. Ale zas mi ubylo hodně práce s kodováním jiných vylepšení. Je pravda, že jsem s tím chtěl seknout, protože už mě nebavilo řešit už druhý týden jeden velkéj problém, který zasahl všechno ostatní – prostě se to tak trochu zbořilo jak domeček z karet. Ale mě to nedalo. Navíc s tím mám plány, které bych chtěl zkusit a budu namyšlenéj a řeknu, že to žadnéj z těch českéjch image hostingu nemá. Ale hlavní je funkčnost a stabilita.

Navíc jsem zjistil, že když nemám čas na internetový odborný noviny, převážně anglický, tak jsem nervozní . Ty český stojí za prd, zvláště novinkový servery, jeden článek se objeví na jednom serveru a do půl hodky to je všude, skoro se stejným textem . A twitter mi taky chybí, resp. odkazy na weby od lidí, který followuju . Prostě jak není čas tak jsem dvakrát víc nervozní.

A nejvíc mě mrzí, že jsem musel odsunout vše ostatní, ale popravdě, nahrejto jelo asi tak třičtvrté roku bez problému a bez nutnosti stárat se o to.

Prostě učte se z chyb druhých i svých. Ale lepší je se učit z úspěchů druhých.

Menší story

Na českým internetu existujou tři blogéři a to Adolf, Bedřich a Cecil. Všichni máj jednou společné, snaží se blogovat, tak aby naštvali ostatní lidi nebo aspoň je donutili, aby reagovali. Tihle tři si myslí, jaci nejsou frajeři. Jejich blog návštíví stovky, tisíce lidí denně. Ranky jejich blogů jsou výsoké. Mají spoustů oveček, které za ně položí i život. Jeli to ovečka žena, klidně jde s ním do postele. Kam přijdou, pokud je to jejich raón, tam je znáj. Cití se jako frajeři. Můžou cokoliv, neboť jim lidé vše odpustí, protože doufáj, že se s nimi budou kamarádit. Těm, co je kritizujou, říkaj, že zavídí, že je dají k soudu nebo se chluby svým postelovým skórem. Některé nazyvájí uhrovytými mladíky, některé modely. Sami jsou na sebe pyšní. Je jasné, že znají lidí z oboru a mají s nimi někdy větší, někdy menší přátelský vztah.

Pak existuje ještě blogér Zbyněk. Není to obyčejní blogér. Nemá totiž blog. Když nemá blog, nemá návštěvnost, nemá vysoké ranky, ale přesto bloguje. A docela úspěšně. Je nejúspěšnější ze všech, jeho neexistující blog čtou tisíce lidí denně a to nebloguje denně. Nikdo ho nezná, holky mu nelezou do postele, ale přesto má ty nejhezčí holky. Nemá ovečky, které by za něho položili život. Ale přesto ukazuje směr kam mají ovečky jít a oni jdou. Chodí po přeplněném náměstí a nikdo ho neosloví. Je jako jiný nevýznamný blogér v čr. Nikomu nenadává, nikomu nevyhrožuje.

Jak to dělá, že je nikdo a přece někdo?

Banan s.r.o. má certifikat na spam

Banan s.r.o., jehož majitel má, podle sebe, IQ 160 a pracovníci Bananu musí mít minimálně IQ 130, dostal certifikat na spam.

Více zde.

Tak co, furt si budeme hrát na nejlepšího?

BTW Chystá se kauza kvůli propadle doméně. Byválý majitel už má skoro vše po kupě, takže jsem zvědav.